čtvrtek 10. září 2015

Zima se blíží, chystejme štucel !

aneb jak si naši předci uměli s mrazem poradit


Štucl, štuclík, rukávník, puff, kdo zná? Ne, teď  nemám na mysli  pomůcku pro žehlení rukávů, ani jablkový závin, ale běžný doplněk zimního oblečení naších předků. Zmrzlé ruce, to nemá nikdo rád,  a tak se nelze divit, že již v dávné historii  se lidé  snažili ruce chránit  před mrazem a poškozením. Postupným vývojem  od balení rukou do kůry stromů,  kousků látek,  kožešin, se objevily rukavice a rukávník.


Foto: Jana Staňková

Název  rukávník najdeme již  v historických textech  konce   14. století. Tehdy označoval   mohutné  trychtýřovité  rukávy podšité sametem či kožešinou, do kterých se schovávaly  ruce. V němčině se nazývaly  muff,  u nás se ujal název rukávník, později lidové pojmenování   štucl či štucel. O rukávníku jako o samostatném kusu oděvu, v podobě dutého válečku, se v literatuře objevují zmínky  na konci  16. století.  Baroko přineslo mohutné rozšíření  rukávníku. Stal se  důležitým doplňkem zimního  oblečení  výše postavených společenských vrstev.   Kožešinový rukávník patřil do šatníků  mužů  i žen. Jeho velikost se měnila dle panující módy, v některých historických obdobích byl tak mohutný, že sahal až k zemi.  Rukávník to byl v minulosti   vítaný a drahocenný dar, býval i  součást dědictví.

Foto: Jana Stańková

V rokoku do módy  přišel  rukávník zhotovený ze sametu, vypodložený vatovanou vrstvou. Móda látkových rukávníků  ohrožoval  prodeje kožešníků, ti se bránili, jak to jenom šlo. Například v Paříži, ve snaze látkový rukávník zdiskreditovat,  daroval  kožešník  sametový rukávník katovi, aby jej nosil veřejně při popravách.

Postupně rukávník pronikal do šatníku všech společenských vrstev.  Dámy v rukávníku bruslily, nosila ho i malá děvčátka. Rukávník nejenže hřál ruce, ale nahrazoval i přířuční taštičku, často byl vybaven malou kapsičkou, do které se daly schovat různé nezbytnosti, včetně sáčku bonbónů, milostného psaníčka*. A aby byl rukávník ještě příjemnější a více hřál, o to se při zimní procházce postaral na trhu zakoupený kornout horkých kaštanů,  vložených dovnitř *.  Během 20. století, v době se stále větším počtem  zaměstnaných žen, rukávník pomalu ze šatníku  vymizel. Nelze mít schované ruce v rukávníku, když žena nese tašku s nákupem, notebook nebo klíčky od auta.  

K secesní dámě klobouk a  rukávník patří .Zdroj Tváře minulosti

Sláva  rukávníku však nezanikla,  v poslední době  výrobci dětských  kočárků objevili jeho užitečnost. Na zimních ulicich stále častěji potkáváme kočárky na držadlech opatřené   rukávníky  Z vlastní  zkušenosti mohu říci,  je to skvělá věc.  


Zdroj Tváře minulosti

 Děkuji stránkám Tváře minulosti    za dobové fotografie.  Pokud máte rádi obrazy z dávných dob, doporučuji  udělat si čas, uvařit  kávu či čaj a zasnít se  nad výše uvedeným odkazem.

Zdroje textu:     PhDr. Ludmila Kybalová, Dějiny odívání
                          * vyprávění  pamětníků, vlastní výzkum
                         

Žádné komentáře:

Okomentovat