pondělí 7. prosince 2015

Kapucínský řád,  orobinec, rod Valdštejnů
aneb trochu historie módy

Stejně je to zvláštní, co vše  módu ovlivňuje a ovlivňovalo.  V současných módních kolekcích  nacházíme historizující prvky, například  kolekce značky  Dolce & Gabanna byla inspirovaná zdobností Byzance. V módě se  odráží  vliv  ulice  nebo třeba  styl hudby. V minulosti tomu nebylo jinak, objevy cestovatelů a mořeplavců přinesly do módy například kimono,  japonské hedvábí a slunečníky. Turecké nájezdy do Evropy  pak župan, pantofle a turban.  Americký boj o nezávislost se odrazil v módě francouzského královského dvora.  I. světová válka, spojená s nástupem  žen na pracovní pozice  do té doby vyhrazené mužům, pak radikální  zkrácení šatů i vlasů. A tak by se dalo pokračovat po dlouhé hodiny.

Není tedy divu, že za rozšířením, v současnosti již zapomenuté  módy orobincových klobouků, kabelek a dalších doplňků,  je kapucínský klášter. V 17. století se  hrabě Josef Arnošt Valdštejn  stal donátorem kapucínského řádu. V Mnichově Hradišti nechal vystavět klášter, který řádu věnoval.  Kapucíni s sebou přivezli umění pěstovat a zpracovávat orobinec (rákos).  K panství patřilo i malé městečko Bakov nad Jizerou, obklopené rybníky. A tak mniši naučili  obyvatele Bakova orobinec zpracovávat.  Na počátku 19. století se údajně již 3.000 obyvatel Bakova živilo touto výrobou. Kufříky, tašky, klobouky a další zboží, to vše  bylo  oblíbeným zbožím  a vývozním artiklem. Například do Afriky, se vyvážely velmi  oblíbené tropické helmy, zvané Holubovky.  Na konci 19.  století vytvořil bakovský obchodník Josef Oplt nový prvek, copánek spletený ze tří vláken, nazývaný padesátka.  Plést tak mohly  i děti.  Josef Oplt založil   pletařskou školu pro dívky. Po roce 1950, s nástupem komunismu a následným znárodňováním, soukromé dílny zanikly. Tradici držel pouze státní  Okresní průmyslový podnik (OPP) Bakov. Výrobky z orobince byly i v 20. století  oblíbené. Mnoho obyvatel Bakova a okolí si přivydělávalo sklizní orobince.  Zlom nastal po  roce 1989, kdy změna státního zřízení na demokratické,  přinesla rozpad státního podniku.  Výroba orobincového zboží upadla do zapomnění. V současnosti se výrobou z orobince  v našem kraji, zabývá pouze paní Iveta Dandová,  která toto polozapomenuté umění prezentuje i v zahraničí. Kdo by se chtěl  dozvědět  více.


Klobouk sluší všem!  Foto: Martin Opočenský

Iveta je také autorkou klobouků, které tvoří součást našich módní akcí. Část dobových šatů pochází ze šatníku předků obyvatel Mnichova Hradiště a okolí, a tak se dá říci, že pokračujeme v tradici spojení orobincových doplňků s oděvem. Orobincové výrobky jsou nejenom tradicí, ale mají i mnoho výhod. Jsou lehké,  klobouky pevně drží,  přesto se dají po navlhčení vytvarovat do libovolného tvaru. A co je důležité, našim modelkám sluší!


Když dcera nosí klobouk od maminky. Foto: Jana Staňková

Klobouky drží pevný tvar. Foto: Jana Staňková

Klobouk, deštník, historická  škodovka. Foto: Jana Staňková

 Zdroj textu o orobinci:  http://www.muzeum-mb.cz/soubory/galerieDilny/fotogalerie-Orobinec.htm











Žádné komentáře:

Okomentovat